Již poněkolikáté jsem byla účastníkem rozhovoru, o té šílené „nové“ nemoci, která zničí svět. Všichni umřeme, vykrvácíme, prostě to máme sečtený. Ach, jak já vždycky teču. Zprávy udělaly z eboly něco, co opravdu není, a děsí tak celý svět. Nebudu popírat, že je to ošklivá, smrtelná nemoc, ale jistě vám neuniklo, že jen málo médií se pokusilo uvést věc na správnou míru. Tak si o tom něco řekneme.
S čím máme tu čest?
Ebola je onemocnění virového původu, která způsobuje krvácivou horečku. Prvotní příznaky čítají vysoké horečky, schvácenost, bolesti svalů a kloubů, záněty, průjmy, zvracení bolesti břicha a všechno to ostatní, co si přečtete na wikině. Postupem času člověk začíná krvácet úplně ze všeho a umírá. To je ale fuj, co?
Možnost nákazy
Ač je ebola označovaná jako „jedna z nejnebezpečnějších nemocí, se kterou se lidstvo setkalo,“ katastrofičtí scénáristé si ještě mnout ruce nemohou. Šance nákazy u nás je asi taková, jako že chytíte vzteklinu, vlastně mnohem nižší (a to jen v případě, že sem přicestuje pár nakažených a chvilku se tu budou promenádovat). Virus se přenáší pouze přímým kontaktem s tělními tekutinami nakaženého – hlavně krví a zvratky. Je i jistá možnost nakazit se kontaktem se slinami a potem, u obou se ovšem předpokládá kontaminace krví. Tělní tekutiny se vám musí dostat na sliznici, přes kůži přenos nebyl zaznamenám. Vzduchem se virus nepřenáší, takže dech zadržovat nemusíte. Navíc nakažení jedinci, u kterých se ještě neobjevily příznaky, nejsou infekční, nakazíte se jen od někoho, komu už je fest blbě. Takže – nesahejte na nic krvavého, zvratky na ulici obcházejte, a pokud narazíte na někoho, kdo vypadá nemocně, ustupte krok zpátky. Ebola není chřipka, i kdyby se k nám nakonec nějak dostala, udělali bychom s ní krátký proces, protože jsme dost paranoidní a úzkostliví, sáhli bychom po maskách a desinfekci.
Situace v Africe
Pokud máte z tohoto onemocnění takovou hrůzu, jako ty hysterické slečny, co se mi pokoušely tvrdit, že je to nějaká nová zombie apokalypsa, na dovolenou do Afriky nejezděte. Tam už nějaká šance nákazy totiž je, ale také už nějakou dobu byla. Poprvé se objevila někdy v sedmdesátých letech minulého století a od té doby se nějaká ta epidemie každých pár let objeví. Ono tam není tak těžké chytit cokoliv, lidé se tam zdaleka špíny a zvratků tolik neštítí. A teď kvizová otázka – jaké je zhruba procento úmrtnosti? Tak, pěkně si to vygooglete a přijdete na to, že se uvádí asi 50-90%, podle kmenu, který olíznete. No a teď to číslo trochu rozvedeme – ta devadesátka se dá spojit pouze s případy kmene Ebola-Zaire při první epidemii. No jo, když nevíte, co léčíte, je to dost blbý. U dalších případů epidemií se nahlašovala úmrtnost do 70% s tím, že počet nakažených většinou ani nepřekročil stovku. Také je nutno podotknout, že čísla jsou výhradně z Afriky, z oblastí, kam byste si asi výlet neplánovali. Moc odhadů není, ale pokud by něco ve stylu eboly mělo vypuknout u nás, drasticky to číslo srazíme dolů. Je to prostě v rozdílu v podmínkách – hygienické návyky jsou nulové, lidé jsou hladoví a i bez eboly dost nemocní.
Léčba?
Další strašidlo – lék neexistuje! On tedy na chřipku taky pořádně ne, ale to se už tak neřeší. No, jak tedy ty chudáky nemocné léčíme? Smrtelnost choroby spočívá hlavně v dehydrataci a selhání orgánů – člověk krvácí, zvrací, průjmuje, k tomu se přidávají ještě další infekce. Léčba se pak zaměřuje na zmírňování příznaků – dodávají se tekutiny a elektrolyty potřebné pro správnou funkci těla, člověk je neustále pod dozorem. Ono to stačí – podle výzkumů je více než 50%(a pravděpodobně ještě mnohem více, ale zemřou, než stihnout zabojovat) lidí schopno vytvořit si proti viru protilátky a nechat vlastní imunitní systém, aby ho vymlátil. Tak to je ještě dobré, ne? Protože je mnoho chorob, ze kterých se tělo prostě samo nevyléčí.
A určitě jste to taky slyšeli, že? Myslím to, že lék bude. Tss, tss, tss, není to hezká náhoda? V Africe to lidi kosí tolik let a nic se neděje... Ale pošlete pár nakažených do Evropy a (hlavně) USA a vakcína je na světě. Člověk pak neví, jestli se má smát nebo plakat.
Co bude dál?
Vyšumí to, tak jako se vším. Ještě si vzpomínáte na ptačí a prasečí chřipky, ne? Na tu ebolu se aspoň fakt umírá. Ale tak ono se to mnoha lidem docela hodí – teď ji totiž mohou mnohem více zkoumat, lidé po vědcích chtějí, aby ji zkoumali! Kvůli léku, samozřejmě. Ale bůh ví, co na ní všechno vyzkoumají. Nicméně abych to uzavřela – zombíci nebudou, zatím nevychcípáme, mrzí mě to, ale budeme si muset najít něco jiného.
2024 ©